Energetické štítky

Průkaz energetické náročnosti budovy Podle novely zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, která byla schválena Vládou ČR 29. února 2012, je nutno od 1. ledna 2013 nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy pro každou nemovitost, která bude předmětem prodeje, či nákupu.

Průkaz informuje o celkové energetické spotřebě budovy (údaje v kWh/m2 za rok). V celkové spotřebě je zahrnuta nejen spotřeba energie na vytápění objektu, ale i na chlazení, přípravu teplé vody, vzduchotechniku, osvětlení a provoz zařízení zajišťující chod jednotlivých systémů.

Průkaz energetické náročnosti budovy obsahuje protokol prokazující energetickou náročnost budovy - textovou část a grafickou část. Klasifikace energetické náročnosti budovy je rozdělena do klasifikačních tříd A až G, kde jsou také určeny jejich hranice. Průkaz energetické náročnosti budovy má platnost 10 let.

Průkaz energetické náročnosti budovy může zpracovávat pouze osoba definovaná zákonem č. 406/2000 Sb. § 10, což je energetický specialista v oprávnění jej zpracovat. Oprávněná osoba pro zpracování PENB musí být přezkoušená Ministerstvem průmyslu a obchodu podle prováděcího právního předpisu z podrobností vypracování energetického průkazu náročnosti budov.

Stavby, které průkazy potřebují (vybrané termíny):

Od 1. 1. 2013 – při prodeji budovy nebo její ucelené části (například bytu) a při pronájmu domu.

Od 1. 1. 2015 – stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500m2.

Od 1. 1. 2016 – při pronájmu ucelené části budovy (bytu, nebytového prostoru) včetně družstevních bytů.

Od 1. 1. 2017 – stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1000m2.

Od 1. 1. 2019 – stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1000m2.

Stavby, které průkaz nepotřebují:

Budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50m2; budovy, které jsou kulturní památkou; místa pro bohoslužby a pro náboženské účely; stavby pro rodinou rekreaci, průmyslové a výrobní provozy, dílenské provozovny a zemědělské budovy se spotřebou energie do 700GJ za rok.

Ing.Radim Smolka, Energo-dialog

OTÁZKY A ODPOVĚDI:

1. Koho se průkazy týkají?
K budovám, které jej měly mít podle původního znění zákona (novostavby, výrazné rekonstrukce…), přibudou administrativní a také bytové rodinné domy - ty ovšem jen při prodeji či pronájmu.

2. Když dům nebo byt nechci pronajímat ani prodávat, musím mít průkaz energetické náročnosti budov? K čemu mi bude?
Pokud vlastníte rodinný domek či byt a nechcete je prodat ani pronajmout, tak se na vás povinnost nechat si zpracovat průkaz nevztahuje. Bytový dům, vlastněný družstvem či společenstvím vlastníků, průkaz postupně potřebovat bude.

3. Kdo se může vystavení průkazu vyhnout při prodeji nemovitosti?
Pouze vlastník bytové jednotky. A to tím, že doloží účty za energii za uplynulé tři roky. I když je doma nemáte, můžete si je zpětně vyžádat u energetické společnosti.

4. Kdo průkazy vydává? Kde najdu kontakty na energetické auditory?
Seznam lidí oprávněných vydávat energetické průkazy najdete na internetové stránce ministerstva průmyslu a obchodu: www.mpo-enex.cz/experti. Touto osobou může být po absolvování příslušného přezkoušení energetický auditor, autorizovaný inženýr či autorizovaný technik.

5. Kolik je energetických specialistů?
V současné době asi tisíc. Jejich počet bude stoupat, neboť poptávka po zapsání do seznamu těchto odborníků je velká

6. Kolik bude průkaz stát? Je na to nějaká tabulka?
Náklady na zpracování průkazu závisí na tom, jak je hodnocená budova velká a kolik času to odborníkovi zabere. Průkaz na rodinný dům bude stát do deseti tisíc korun, na větší domy pochopitelně více. Záležet bude i na tom, jaké poklady budou k dispozici a co si bude muset energetický auditor zajišťovat sám.

7. Musí k nám domů energetický auditor přijít osobně?
Zpracovatel by měl prověřit skutečný stav nemovitosti a porovnat ho s předloženou dokumentací, měl by tedy přijít domů.

8. Jak dlouhou lhůtu má energetický auditor na zpracování průkazu?
Doba není nijak ohraničená. Záleží na dohodě mezi auditorem a majitelem nemovitosti. U novostaveb, které průkaz musí mít už dnes a dělá se podle projektové dokumentace, to obvykle bývá do týdne.

9. Mohu si pozvat auditora z jiného kraje, než kde bydlím?
Ano, můžete.

10. Jak dlouho energetický štítek platí?
Průkaz energetické náročnosti budovy platí deset let nebo do provedení větší změny dokončené stavby.

11. Co je energeticky vztažná plocha?
Laicky se dá říci, že u běžných domů to je součet všech podlahových ploch počítaných z vnějšího rozměru budovy.

12. Jak to bude v případě bytového domu s nebytovým prostorem, ve kterém je například kosmetické studio nebo nějaká prodejna? Počítá se nebytový prostor do celkové energeticky vztažné plochy?
Záleží na tom, jak je objekt vytápěn a jak v něm jsou udělané tepelné izolace. Například v klasické panelákové kočárkárně předělané na kosmetické studio není žádná tepelná izolace mezi obchodem a byty a ani není odděleno vytápění - zde bude objekt pravděpodobně považován za jeden celek.

13. U nových staveb se průkaz vystavuje na základě projektové dokumentace před zahájením stavby. Jak se bude postupovat u starších budov, k nimž žádný projekt neexistuje - například vesnických domů, městských činžáků z 19. století a podobně?
Velmi často si lze vyžádat kopii projektové dokumentace na stavebním úřadě, kde mají archivované i projekty z 19. století. Pokud skutečně nebude k dispozici, bude si muset energetický specialista objekt zaměřit tak, aby byl schopen průkaz zpracovat.

14. Kdo žádá o kopii projektové dokumentace na stavebním úřadě?
Vždy musí žádat majitel, ten popřípadě může někoho zplnomocnit. Někde je to vyřízené během několika dní a zadarmo, jinde to trvá déle či to zpoplatňují.

15. Co když neseženu projektovou dokumentaci ke svému domu? Co energetický specialista potřebuje k zaměření nemovitosti znát?
Bez projektu to bude dražší. Energetický odborník musí mít přístup do všech prostor v domě a prohlédne si ho ze všech stran i zvenčí, aby jej mohl zaměřit, tedy zjistit rozměry všech konstrukcí, které obalují budovu. Dále je třeba odhalit skladbu obvodových konstrukcí. Zde pomohou specialistovy zkušenosti i znalosti majitele, například z toho, jak vrtal hmoždinku do zdi. Další údaje se týkají technického systému budovy - osvětlení, vytápění, větrání, chlazení a zařízení zajišťujících mikroklimatické podmínky uvnitř.

16. Jak postupovat v případě bytového domu, kde je společenství vlastníků? Jeden (dva) vlastníci chtějí byt pronajímat, ostatní nikoli. Štítek tudíž nepotřebují a nechtějí se podílet na uhrazení nákladů.
V zákoně je jednoznačně stanoveno, že majitel budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni od 1. ledna 2013 zajistit zpracování průkazu při prodeji budovy nebo její ucelené části (například bytu), při jejím pronájmu a od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části. Při prodeji a pronájmu bytu však bude průkaz možné nahradit fakturami za všechny energie za poslední tři roky.

17. Jak je to v případě bytu v družstevním vlastnictví? Potřebuji mít energetický průkaz, když ho prodávám? Jak mám postupovat?
Povinnost platí při převodu nemovitosti. U družstevního bytu nejde o převod nemovitosti, ale o převod členských práv, a tudíž zde není nutné nechat si zpracovat průkaz. Od roku 2016 však půjde o pronájem ucelené části nemovitosti, všechny družstevní byty budou muset mít tyto průkazy zpracované. Povinnost bude na majiteli domu, tedy na družstvu.

18. Co mi hrozí, když pronajímám či prodávám byt nebo dům, který nebudu mít opatřený průkazem energetické náročnosti?
Pokud se na vás vztahuje povinnost průkaz mít, hrozí vám pokuta. Ta se může vyšplhat až do výše 100 000 korun. I když kupující pořídí nemovitost bez průkazu, může jej dodatečně vyžadovat.

19. Kdo bude průkazy kontrolovat?
Kontroly bude provádět Státní energetická inspekce a ministerstvo průmyslu a obchodu.

20. Musím mít energetický štítek, když prodávám chatu či chalupu? Když ji v létě někomu pronajímám na týden?
Ne, tato povinnost se nevztahuje na rekreační objekty.

21. Musím dům opatřit průkazem, když jej zdědím v dědickém řízení a nechci ho prodávat ani pronajímat? Když ho na mě rodiče převedou? I tady se mění majitel…
V zákoně se mluví pouze o vztahu prodávající a kupující, při jiném způsobu nabytí nemovitosti průkaz není potřeba. Je především ochranou kupujícího, aby věděl, jakou spotřebu energie nemovitost má. U darů či dědictví nelze očekávat, že by měl nabyvatel možnost volby. Průkaz není nutný ani v případě rozvodu, kdy se byt převádí jen na jednoho z manželů.

22. Průkaz energetické náročnosti budovy bude mít jinou grafickou podobu než tu, kterým se dosud označovaly novostavby. Už je hotová? Jak tedy bude vypadat?
Vyhláška o průkazech ještě nevyšla, a proto ještě není možné říci, jak bude průkaz vypadat. Jisté je, že na něm bude více informací než dosud.

23. Musí být průkaz umístěn viditelně?
Jen u veřejných budov, u rodinných domů ne. Při prodeji rodinného domku či bytu je ovšem nutné jej uveřejnit všude tam, kde se nemovitost inzeruje.

24. Vztahuje se povinnost mít průkaz i na domy v památkových zónách a jejich ochranných pásmech?
Ano, i ty musí mít průkaz energetické náročnosti budov.

25. Chystám se dům či byt rekonstruovat a průkaz už mám. Při jakých stavebních úpravách se změní?
Podle zákona se za větší úpravu považuje změna na více než 25 procentech celkové plochy obálky budovy.

(převzato z MF DNES 25.9.2012)

15.12.2014