Pes v nájmu – ano či ne?

Velká část zájemců o pronájem by ráda bydlela i se svým čtyřnohým členem rodiny. Reakce majitelů na tento požadavek není vždy vstřícná. Jak vypadá současnost v praxi?

Od roku 2014, kdy vešel v platnost nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), je jednou z novinek §2258, který říká:

Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.

Jinými slovy-pronajímatel nemůže zakázat chov domácího zvířete.
Odstavec v nájemní smlouvě, který by chov domácího zvířete zakazoval, je neplatný.

Toto je ale špatně chápáno zájemci o nájemní bydlení, kteří často nelibě nesou, když je jim odmítnut pronájem, protože mají psa. Ohrazují se pak právě výše zmíněným paragrafem

Podívejme se na to prakticky a lidsky. Je třeba si uvědomit, že ten, kdo rozhoduje o tom, koho si „pustí“ do svého bytu a komu pronajme svojí nemovitost, je samozřejmě pronajímatel. Čili pokud při prohlídce nemovitosti řeknete, že máte psa a majitel si ho nepřeje, máte smůlu.

Nabízí se varianta psa zatajit. To ale důrazně nedoporučuji. Je sice pravda, že pokud uzavřete nájemní smlouvu a poté si přivedete do bytu psa, není tato skutečnost důvodem k výpovědi smlouvy. (Samozřejmě za předpokladu, že nebude způsobovat nadměrný hluk či zápach nebo jinak nadměrně obtěžovat ostatní obyvatele domu.)

Zalhat hned v úvodu nájemního vztahu, který jak často říkám – je více o důvěře a o domluvě, než o tom co je „na papíře“ – určitě není správnou cestou. Je nutné si uvědomit, že 99% nájemních smluv je uzavřena na dobu určitou, většinou jeden rok. Pokud hned v úvodu zalžete, nemůžete počítat s tím, že Vám smlouva po roce bude prodloužena. Další věcí je, že pokud Vy se budete odkazovat na zákon a na to, že na domácí zvíře máte právo, je veliká pravděpodobnost, že pronajímatel bude také „naplno“ využívat svých práv, jako je např. kontrola pronajaté věci, na kterou má ze zákona jednoznačně právo má. Tato kontrola pronajaté věci, může být poté více a často a více důkladnější, než je Vám příjemné.

Důvodů, proč majitel nechce pronajmout byt někomu se psem může být několik:

Špatná předchozí zkušenost. Viděl jsem již několik bytů totálně zdevastovaných od psa. Od podrápaných dveří, zničeného interiéru po příšerný zápach.

Další pes v domě. Pokud má pronajímatel v bytě hned vedle nájemce, který má psa, který je hodný čistotný, ale absolutně se nesnese s jiným psem, tak pokud nájemce je v bytě několik let a řádně platí, respektuje pronajímatel to, že by druhý pes v domě mohl být problém.

Nevhodné podlahové krytiny. Byt plný koberců není úplně vhodný pro chov psa v bytě.

Oboustraně prospěšné řešení situace kdy jsou majiteli potenciální nájemci sympatičtí, ale ten pes ...........

1- Složení vyšší finanční jistoty. Toto by jistě mohlo přesvědčit majitele, aby změnil názor. Jako byste říkali: „Náš pes je čistotný a vychovaný a abyste měl jistotu, dáme Vám místo požadované jistoty ještě 10.000,- Kč navíc. Budete tak mít jistotu, že pokud by pes přeci jen něco zničil, máte z čeho brát.
2- Budeme platit vyšší nájemné. Jinými slovy: „Uvědomujeme si, že chov domácího zvířete může dlouhodobě způsobovat větší běžné opotřebení podlahových krytin a vybavení bytu, proto nabízíme vyšší nájemné.“
3- Budeme častěji uklízet společné prostory domu. Špína na chodbách, může být dalším důvodem, pro odmítání psů. Návrh majiteli, že se o úklid společných prostor bude postaráno větší měrou, než u ostatních nájemníku v domě.

Hodně štěstí pro všechny zúčastněné - majitele, nájemce i pejsky.

 

18.1.2016